Polo/drahokamy

Jantar

Dalším ze seznamu polodrahokamů je jantar. Jde o zvláštní formu uhlíkaté nerostné látky, která se někdy řadí mezi minerály. Jde o mineralizovanou pryskyřici, která je stará zhruba okolo padesáti miliónů let. Je velkou zajímavostí a zvláštností, že se dodnes nepodařilo jantar uměle vyrobit. A to, i přestože je dobře známo chemické složení a taky předpokládáme, že známe postup vzniku jantaru.

Vznik jantaru

Jde o látku tvrdou, ale také lehkou a křehkou. Produkuje se pryskyřice, ze které se postupem času jantar vyrábí. Jde o dlouhodobý proces. Je organického původu, jeho složení se dost liší a to zejména v závislosti na tom, z jakého stromu jantar pochází. Všechny druhy jantaru však obsahují terpeny.

Jaký je jantar

Nejběžnější barva jantaru je zlatavě žlutá. Ovšem najdete také odrůdy jantaru, které jsou kávové, bílé, červené i úplně průhledné. Třete-li jantar o vlněnou látku, pak vzniká záporný náboj statické elektřiny. Z toho také pochází název elektřina, jelikož řecký název pro jantar je elektron. Při 287 stupních jantar taje a je hořlavý. V antice si mysleli, že má magické vlastnosti a je mystický. Používal se často jako talisman či léčebný prostředek.

index

Využití

Nejčastěji je využíván pro výrobu šperků. Šperky a ozdoby z jantaru mají dlouhou tradici. Lidé je vyráběli již v době kamenné. Těží se dvěma způsoby, v povrchových dolech a podzemních dolech. Jantar se objevuje v osmi variantách. Žlutá je nejběžnější, oranžová, červená, bílá, hnědá, modrozelená, černá nebo mechová barva. Je také široká škála odstínů.

Naleziště

Jantar najdete v náplavech a usazených horninách v podobě valounků, hlíz a zrn. V České republice najdete jantar v Valchova, Boršova nebo Velkých Opatovic. V Evropě je zase velké naleziště na jižním pobřeží Baltského moře. Jantar najdete také v okolí ruského Kaliningradu, v Rumunsku, na Sicílii, ve Velké Británii. Ve světě na něj narazíte v Mexiku, Střední Americe nebo Barmě.

O autorovi

Zuzana Žáková