Polo/drahokamy

Opál

Jde o minerál, hydrogel, který má kolísavý obsah vody. Voda je zde zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty. Někdy však může dosahovat i procent dvacet. Vyskytuje se ve světě mnoho odrůd opálu, drahý opál, keříčkovitý opál či ohnivý opál. Vzniká z vychladlých postvulkanických roztoků vysrážením křemičité substance. Pro opál je typická hra barev, takzvaná opalizace, u drahého opálu vzniká světelnou interferencí.

Vznik opálu

Proces vzniku opálu není úplně uspokojivě vysvětlen, předpokládá se, že vzniká během vyšších teplot a tlaků z křemičitanů. Můžou se uvolňovat z organických zdrojů jako z jehlicí mořských hub, z křemičitých schránek rozsivek či z anorganických zdrojů. Křemičitá složka se rozpouští v alkalickém prostředí a to pozvolna a při změně podmínek prostředí, které se změní na kyselé a k tomu se snižuje tlak. V této chvíli nastává opětovné srážení křemene v podobě opálu.

Využití opálu

Opál se využívá především v klenotnictví, pro šperkařské účely. Bývá zasazován do náhrdelníků, náušnic, náramků, prstenů a podobně. Oproti většině drahokamů se opál nedá brousit, je na povrchu opravován za pomoci zaoblování a vyhlazování. Výjimkou je však ohnivý opál. Opál se nedoporučuje omývat vodou, na to pozor. Údržba se provádí za použití měkkého hadříku, který je napuštěný strojním olejem. Z vody může do sebe opál vtáhnout nečistoty a následně může změnit svou barvu.

Vlastnosti opálu

Opál je poměrně nestabilní materiál, který se snadno poškodí. Vliv na to má nepříliš pevné atomární vazby mezi atomy kyslíku a křemíku. Často se poškrábají a to při kontaktu s jiným materiálem nebo při pádu. Při pádu se může opál nejen poškrábat, ale také se může rozbít na menší kousky. Některé druhy opálu mohou díky teplotě měnit svou barvu a to i ve chvíli, kdy jsou v kontaktu s lidským teplem.

O autorovi

Zuzana Žáková