Řekne-li se šperk z drahokamů, každého ihned napadnou drahokamy jako diamanty, brilianty a podobně. Nicméně, drahokamů je mnohem víc. Například takový rubín, je velmi hezký, umí ozdobit nejen šperky. Jde o růžový až červený drahokam, který se sestavuje převážně z minerálu korundu. Ten je s příměsí chromu, což způsobuje zbarvení.
Kde se rubíny těží?
Největšími nalezišti rubínů je zejména Afrika, Asie, Austrálie, Madagaskar, ale také Severní Karolína či Grónsko. Rubíny v té nejlepší barvě, tedy sytě červené (v obchodním světě jde o barvu holubí krve) s lehce modravým odstínem bývají nalezeny v Barmě či Mogoku. Díky této barvě jsou rubíny nejcennější. V Barmě navíc často ve viditelném světle červeně fluoreskují. Proto jsou také tyto rubíny z Barmy obvykle nejkvalitnější na světě. Rubíny dobré barvy jsou však rubíny afgánské, tanzanské, vietnamské, nepálské, indické nebo rubíny ze Srí Lanky.
Výroba a proces zpracování
Přírodní rubíny se dopalují a to pro lepší barvu. Mohou se také doplňovat berylliem, skelnou pastou a mohou se na nich provádět další úpravy. Jsou vzácné a v současnosti se velká část rubínů vytváří umělým způsobem. K tomu se používá Verneuillova metoda nebo Czochralského metoda. Sem tam se mohou použít i jiné metody, například hydrotermální metoda.
Oceňování rubínů
Rubíny špičkové jakosti a velikosti, které mají nad deset karátů, se šplhají k velmi závratným cenám. Bývají vzácnější a cennější než některé velké diamanty. Ovšem takové rubíny jsou vzácné a objevují se jen výjimečně.
Kde se rubíny využívají?
Nacházejí široké množnosti pro své uplatnění. Mohou se využívat v mechanických hodinách, jako ložiska čepů pro snížení tření, která by mohla vznikat při tření kovu o kov. Středověcí astronomové z rubínů brousili čočky do dalekohledů. Využívají se také pro dekoraci a výrobu nejrůznějších šperků. Podle některých odborníků a nejnovějších výzkumů „největší rubín“ umístěn na svatováclavské koruně je ve skutečnosti rubelit, tedy červený turmalín.
